AKUMULÁTOR – VLIV NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Napětí v akumulátorech a bateriích vzniká v důsledku chemických reakcí, které v nich probíhají. K vytvoření těchto reakcí je nezbytná přítomnost různých prvků, včetně těch, které jsou škodlivé a nebezpečné pro životní prostředí, zdraví a život lidí.

Při výrobě akumulátorů a baterií se používají látky, které jsou nutné pro dosažení bezpečnosti a spolehlivosti provozu, a které mohou mít negativní vliv na životní prostředí. Mezi nejčastěji používané (podle typu akumulátoru) patří: oxid manganičitý, železo, zinek, grafit, chlorid amonný, měď, hydroxid draselný, rtuť, nikl, lithium, kadmium, stříbro, kobalt, dále sklo, oxid křemičitý, papír, fólie a vodík. V akumulátorech se používají těžké kovy jako je olovo, kadmium a rtuť, které mají nepříznivý vliv na zdraví. Kyseliny a zásady obsažené v elektrolytu mají silně žíravé a korozivní vlastnosti.

Vzhledem k těmto skutečnostem je nutné zajistit správný postup při zneškodňování použitých baterií za účelem minimalizace rizika úniku nebezpečných látek do životního prostředí. Vzniká tak potřeba zajištění efektivního systému tříděného sběru odpadu tohoto typu, který zaručí jeho bezpečnou likvidaci a recyklaci.

ACUMAX® – EKOLOGICKÝ VÝROBEK

Výrobce akumulátorů ACUMAX® dodržuje ve výrobním procesu nejvyšší standardy kvality a používá moderní technologie, klade přitom velký důraz na ochranu životního prostředí. Díky zkušenému týmu zaměstnanců, automatizaci výroby a příslušným postupům, které snižují negativní vliv na prostředí na minimum, jsou akumulátory ACUMAX® vyráběny v souladu s normou ISO 14001, což bylo potvrzeno získáním příslušného certifikátu. Zavedený systém environmentálního managementu potvrzuje snahu o omezení škodlivých faktorů ve výrobním procesu akumulátorů. Výzkumy soustředěné na zdokonalení mechanismu výroby, stejně jako reakce na tržní poptávku, zajišťují vysokou kvalitu a efektivitu vyráběných akumulátorů a zaručují dlouhý a spolehlivý provoz zařízení, která jsou jimi napájena.

AKTUÁLNÍ PRÁVNÍ STAV

Od dubna 2009 platí v Polsku zákon o bateriích a akumulátorech, který v rozsahu své úpravy zavádí směrnici Evropského Parlamentu a Rady 2006/66/ES. Jeho prvořadým cílem je snížit na minimum škodlivý dopad baterií, akumulátorů a odpadů vzniklých po jejich použití na životní prostředí. Souvisí to s ochranou a v dlouhodobém měřítku zlepšení kvality životního prostředí. Zákon zavádí nové předpisy a požadavky spojené s uváděním na trh takových výrobků, jako jsou baterie a akumulátory, jejichž cílem je zdokonalení fungování trhu v tomto rozsahu, jak doma, tak v obchodních kontaktech s členskými státy Evropské unie.

Výše zmíněný zákon přináší právní úpravy, které se týkají správného zacházení s použitými bateriemi a akumulátory. Aktuálně platné předpisy obsahují přísné požadavky týkající se sběru a recyklace použitých baterií a akumulátorů. Požadují také podnikání efektivních opatření na ochranu životního prostředí ze strany výrobců, kteří uvádějí baterie a akumulátory na trh, distributorů, koncových uživatelů, a zejména subjektů, které se přímo zabývají zpracováním a recyklací odpadů, které z baterií a akumulátorů vznikají. Nové předpisy zvyšují odpovědnost firem, které uvádějí baterie a akumulátory na trh, a ukládají jim povinnost, aby uzavřely smlouvy se subjekty, které se zabývají sběrem a provozují závod na zpracování použitých baterií nebo akumulátorů. Zodpovídají také za zřízení zvláštního systému sběru, protože jde o malé odpady s velkou mírou rozptýlení. Každý konečný uživatel je povinen odevzdat použité baterie a akumulátory firmě, která se zabývá sběrem odpadů tohoto druhu, a nenese v souvislosti s tím žádné dodatečné náklady. Od podnikatelů se dále vyžaduje dosažení odpovídající úrovně sběru použitých baterií a přenosných akumulátorů. Zpracovatelské podniky, kde jsou odpady vznikající v důsledku technologických postupů podrobeny recyklaci, budou muset usilovat o dosažení stanovené úrovně efektivity těchto postupů.

Ustanovení zákona se týkají všech druhů baterií a akumulátorů vyráběných a uváděných na trh, nezávisle na jejich velikosti, kapacitě, hmotnosti, složení, technologii výroby, použití, také v případě, kdy tvoří součást zařízení nebo jsou doplňkem k jiným výrobkům. Tato ustanovení platí také pro odpady vzniklé z baterií a akumulátorů a velmi přesně definují pravidla pro sběr, zpracování, recyklaci a odstraňování odpadů, které vznikly tímto způsobem. Platná právní úprava se nevztahuje na baterie a akumulátory používané v zařízeních, souvisejících s ochranou podstatných bezpečnostních zájmů členských států Evropské unie, používaných ve zbraních, munici a vojenské technice, kromě výrobků, které nejsou určeny výhradně pro vojenské účely, a dále pro zařízení určená pro vyslání do vesmíru.

Zákon definuje rozdělení baterií a akumulátorů na dvě skupiny: přenosné a průmyslové. V souladu s uvedeným ustanovením jsou akumulátory používané pro nouzovou nebo záložní dodávku energie zařazeny mezi průmyslové akumulátory. Do stejné skupiny patří akumulátory určené ke spolupráci se zařízeními, která využívají obnovitelnou energii (fotovoltaické články, větrné elektrárny), a pro vozidla s elektrickým pohonem (elektrická auta, invalidní vozíky, úklidová vozidla apod.).

Platné předpisy vyžadují, aby byly všechny baterie a akumulátory označeny symbolem tříděného sběru (viz obr. níže), a v případě olověných článků a akumulátorů (a všech ostatních, které obsahují více než 0,004% hmot. olova) je třeba na ně umístit chemickou značku olova – Pb:

Pb

Zákonodárce využil finanční nástroj, jakým je depozitní poplatek, tedy určitý druh kauce vybírané při prodeji olověných akumulátorů (automobilových a průmyslových) maloobchodním prodejcem těchto výrobků v případě, kdy mu kupující neodevzdá starý akumulátor. Pokud jde o průmyslové akumulátory, výše depozitního poplatku činí 35 PLN za kus. Pokud kupující do 30 dní od vybrání kauce kupující starý akumulátor odevzdá, maloobchodní prodejce je povinen depozitní poplatek vrátit. Nevrácené depozitní poplatky vybrané v daném kalendářním roce je maloobchodní prodejce povinen převést na bankovní účet maršálkovského úřadu. Zavedené postupy mají v souladu se záměrem zákonodárce podpořit systém sběru odpadů tohoto druhu, které mají při nevhodně provedené likvidaci a zpracování velmi ničivý dopad na životní prostředí.